Něco málo o LaTeXu

Na internetu lze najít spoustu informací o tomto úžasném programu pro sázení textu, já se zde pokusím uvést jen pár základních informací, které by snad měly stačit pro sazbu českých textů. Tyto stránky nejsou určeny úplným začátečníkům v LaTeXu.

Tato stránka slouží zároveň jako návod pro instalaci LaTeXu a přidružených aplikací z tohoto CD.

LaTeX a Windows

Zarytým Linuxákům a TeXistům se sice tato kombinace může jevit jako poněkud zvrácená, ale podle mých zkušeností je velmi dobře použitelná. V následujících řádcích uvedu tedy pár rad, jak si naistalovat funkční LaTeX do Windows.

Je potřeba zdůraznit, že LaTeX je volně šiřitelný a je zdarma, takže níže uvedený postup je legální. Nejprve je potřeba zvolit instalaci - vlastní LaTeX je ve všech instalacích stejný, ale liší se další podpůrné programy, různá je i obtížnost instalace. Já jsem vyzkoušel jen dvě různé instalace pro Windows - instalaci z CD-čka TeXlive a MikTeX. Druhá varianta je nesrovnatelně lepší, takže popíši, jak na to.

Instalace MikTeXu

Domovskou stránkou MikTeXu je www.miktex.org, ale tam najdete jen informace o aktuální verzi a můžete si ji objednat na CD-čku, popřípadě se zaregistrovat, pokud chcete přispět na vývoj (není podmínkou pro používání). Vlastní MikTeX je distribuován pomocí archívu CTAN (Comprehensive TeX Archive Network). Nám nejbližší je v Brně a je tam i podrobný návod na instalaci právě aktuální verze. Pro začátek klidně postačí "Small" instalace.

Potřebné soubory jsou i na tomto CD, stačí spustit setup.

Pokud se budete řídit uvedeným postupem, tak budete mít za několik okamžiků nainstalovánu funkční instalaci LaTeXu. To ale nestačí! Součástí MikTeXu je kromě TeXu a LaTeXu také pdfTeX, pdfLaTeX, spousta dalších *TeXů, program na konverzi DVI-ček do postscriptů "dvips" a také výborný prohlížeč na DVI-čka "Yap". Jeho součástí však není textový editor pro úpravy zdrojového textu a nemá v sobě nic na prohlížení postscriptů a PDF.

Editor zdrojového textu

Zdrojovým textem pro LaTeX je čistý text v osmibitovém kódování. Editovat ho sice můžete v čem chcete, ale dobrý editor vám to značně usnadní. Nejlepší editor, který znám, je WinEdt. Tento editor je snadno konfigurovatelný a spolupracuje s editorem Yap a MikTeXem, takže je možné využít například toho, že pokud poklikáte na určíté místo ve výsledném DVI, tak se vám otevře WinEdt na příslušném místě příslušného zdrojového souboru. K tomu je potřeba už jen volat LaTeX s volbou --src-specials. Jeho jedinou nevýhodou je, že je to shareware, a proto tu máme crack...

Prohlížeč na PS

Tady je volba poměrně jednoduchá - použít GhostView a GhostScript. Druhý jmenovaný program slouží k práci s postscriptem a jeho služeb využívá i Yap (pro zobrazení EPS grafiky). GhostView je pak jakýsi grafický interface, který je více než vhodný pro prohlížení PS souborů a oba si můžete stáhnout z oficiálních stránek.

Prohlížeč na PDF

Tato kapitolka je asi zbytečná. PDF-ka sice umí zobrazit i GhostView, ale Acrobat Reader už máte pravděpodobně nainstalován a je lepší. (Jako jediný z těchto produktů si vyžádá restart.)

Konfigurace

Máte-li toto všechno nainstalováno, je ještě potřeba provést konfiguraci všech programů, aby vyhovovaly co nejlépe našim požadavkům.

MikTeX a jeho součásti

V nabídce start máte položku MikTeX a v ní najdete "MikTeX options". Uvnitř dialogu klikněte na záložku "languages" a tam zvolte jazyky, které chcete používat (jde jen o vzory pro dělení slov). Nezapomeňte tedy především zaškrtnout češtinu a můžete odstranit francouštinu a němčinu (pokud je nebudete používat), NEODSTRAŇUJTE však angličtinu a nechte ji jako první (nevím proč, ale je to v návodu :-)). Na konci najdete "dummylang", který můžete odstranit a "nohyphenation", který tam raději nechte. Po provedení těchto změn se vraťte na první záložku a kliknětě na nejprve na první tlačítko (teď asi zbytečné, databáze jmen souborů by po instalaci měla být aktuální, ale při změnách konfigurace nebo doinstalování čehokoliv je to rozumné) a potom na druhé tlačítko - vynadá vám, že nedokáže vytvořit formáty pro některé varianty TeXu (ty jsme nestáhli, protože jsme zvolili "small" instalaci, ale nebudete je potřebovat, takže klidně klikejte na NE).

Pomocí MikTeX Package Manageru můžete přidavat a odebírat balíčky. Teď nemusíte upravovat nic, ale časem doporučuji vaší pozornosti baliček (nebo spíš balík) "PSTricks", který umožňuje pomocí postscriptových příkazů spoustu zajímavých "drobností", a také balíček "prosper" (vyžaduje PSTricks), který slouží k vytváření slidů a prezentací. Ani jeden však není vhodný pro začátečníky v LaTeXu, nejprve je potřeba se naučit sazbě běžného textu.

Nakonec si ještě spusťte "DVI Viewer" a v nabídce "View -> Options" zvolte záložku "Inverse Search", kde v horní záložce vyberte "WinEdt" a popřípadě upravte cestu v dolním řádku. To je vše, co musíte udělat - je to snadné, takže nevěřte těm, kteří tvrdí, že je obtížné nainstalovat LaTeX.

WinEdt

Při prvním spuštění WinEdt se spustí průvodce konfigurací. Můžete jej klidně zavřít, vše je nastaveno tak, jak potřebujete (je to uděláno pro MikTeX, takže nám to vyhovuje). Jediné, co musíme změnit, je volba fontu - je potřeba zvolit něco se středoevropským skriptem, zvolte tedy "Options->Preferences" a v dialogu záložku "Font", na ní tlačítko "Font" a písmo můžete nechat Courier, ale v roletce "Skript" vyberte "Středoevropský".

To je sice všechno, co udělat musíme, ale je vhodné ještě přidat český a lepší anglický slovník pro kontrolu pravopisu. Slovníky naleznete zde. Je potřeba zkopírovat soubory s příponou "dic" do adresáře "Dict" uvnitř "WinEdt". Pak je ještě potřeba oba slovníky přidat do dialogu "Options -> Dictionaries". Zvolte tlačítko "Insert" (ikonka jako na CD-ROM) do políčka nad seznamem vlevo dole napište třeba "CZ" a zvolte ikonku lupy. Najděte slovník "CZ.DIC" a zaškrtněte ještě políčka "Enabled", "Load On Start", "Save On Exit" a "Use For Completition". Udělejte totéž ještě pro anglický slovník a zavřete WinEdt, aby se změny uložily (pro případ, že by to spadlo :-)).

GhostView a Acrobat Reader

Oba programy při prvním startu nabídnou nějaké dialogy, tak je odklepejte.

Použití

Jde sice o spoustu samostatných programů, ale všechno můžete pohodlně ovládat z WinEdt. Když jej spustíte a otevřete váš zdrojový soubor (pokud žádný nemáte, tak nevěšte hlavu - zkuste v nabídce "Document -> Current Work" například "LaTeX Demo"). Po otevření libovolného TeXového souboru se prosvítí řada inkonek umístěných vpravo od středu WinEdt, které se vztahují k *TeXům. K čemu je která?

	TeXify	Spouští LaTeX, BIBTeX a makeindex v takovém pořadí a tolikrát, aby byl výstup O.K. a nakonec otevře Yap
	LaTeX	Spustí LaTeX
	TeX	Spustí TeX
	PDF TeXify	Totéž co TeXify, ale s pdfLaTeXem
	pdfLaTeX	Spustí pdfLaTeX
	pdfTeX	Spustí pdfTeX
	BibTeX	Spustí BibTeX (seznam literatury)
	MakeIndex	Spustí Make Index (index - rejstřík)
	Com. Block	Přeloží jen vybraný block
	DVI Search	Najde místo odpovídající aktuální poloze kurzoru ve výsledném DVI a otevře na něm Yap. Aby to fungovalo, musí být LaTeX spuštěn s parametrem --src-specials. U tohoto WinEdt je to implicitní nastavení, lze ho vypnout ve stavovém řádku (je tam vidět jen --src, stačí na to kliknou myší)
	DVI Preview	Zobrazí DVI v prohlížeči Yap. Nezapomeňte, že jde o Preview - Yap neumí PostScriptové "fintičky" se změnami měřítka, rotacemi, umí jen něco málo s barvami, ... Pokud to využíváte, je nutné převést výsledek do PostScriptu a podívat se až na něj. Yapu se taky občas nepodaří natáhnout všechny fonty
	Ghost View	Otevře výsledný PS soubor v Ghost View
	Acrobat Reader	Otevře výsledné PDF-ko v Acrobat Readeru
	dvi2pdf	Konverze DVI do PDF (přímo, bez PostScriptu). Umožňuje použít EPS obrázky, ale ne například monochromatické BMP.
	DVIPS	Konverze DVI do PS. Jde o "základní" výstup z TeXu nebo LaTeXu, je podporován všemi balíčky, takže má nejširší použití. Pokud používáte některé funkce balíčku "graphics" nebo "PSTricks", je toto jediná použitelná cesta (spolupracují právě s programem DVIPS).
	PS2PDF	Konverze PS do PDF. Sice je to nejdelší cesta, ale má nejobecnější použití. Někdy je lepší použít pro tuto konverzi komerční Adobe Distiller (setkal jsem se např. s ploterem, který PDF-ko převedené pomocí PS2PDF nebral, ale přeložené Distillerem zvládl...

Při překladu souboru tedy stačí stisknout "Medvídka" a podívat se na výsledek. Až to budete mít hotové, tak přeložíte výsledek do PS nebo do PDF a vytisknete - to je všechno. Více informací o tom, jak se píše v LaTeXu, naleznete na csTUG.

Čeština a LaTeX

Československé sdružení uživatelů TeXu (ve zkratce csTUG) je organizace, která sdružuje zájemce o TeX a navazující produkty v celé naší bývalé republice. Hlavní náplní této organizace je poskytovat doplňky specifické pro sazbu čestiny (tj. především řešit problémy spojené s háčky a čárkami). Vše podstatné lze vyčíst z jejich webových stránek. Já se ovšem domnívám, že pro sazbu četiny zvolili poněkud nevhodný postup: spravují a vytvářejí fonty, které přmo obsahují české znaky a pro jejich použití je potřeba použít i počeštěné verze TeXu (a spol), které poznáte podle toho "cs" v názvu. Tento postup má tu základní nevýhodu, že je nepoužitelný mimo hranice naší vlasti, kde se sice běžně potkáte s TeXem a LaTeXem, ale nemají tam, pochopitelně, csTeX a csLaTeX. Pro sazbu češtiny existuje dnes totiž, podle mě, lepší řešení: použít tzv. babelizovaný LaTeX a tomu se věnuje následující odstavec.

Babelizovaný LaTeX

Ačkoli se na stránkách csTUGu o babelu mnoho nedočtete, stal se součástí standardní instalace LaTeXu. O co vlastně jde? Balíček "babel" se snaží poskytnout podporu pro sazbu ve všech evropských jazycích (používajících latinku) a taky trochu v řečtině a ruštině (to jsem ale nezkoušel, takže nemohu potvdit). Umožňuje též sazbu vícejazyčných dokumentů, kde se každá část řídí pravidly daného jazyka (např. sazba manuálů).

Hlavní výhodou je, že je to pouze balíček (angl. package), který lze doinstalovat do libovolné instalace LaTeXu (pokud tam ještě není). Všechny podstatné informace najdete v jeho dokumentaci, takže to tu nebudu příliš rozvádět. Uvedu tady jen návod, jak sázet češtinu bez problémů.

Do hlavičky dokumentu dejte příkaz:
\usepackage[czech]{babel}
a už vám bude LaTeX psát "Kapitola" místo "Chapter" atp. K tomu, abyste mohli použít vzory pro dělení slov, je potřeba použít fonty, které neskládají akcentované znaky ze dvou znaků (zvášť například háček a písmeno), ale obsahují již "české" znaky. Standardně je to splněno pro fonty, které mají tzv. T1 kódování. K jejich použití stačí přidat do hlavičky další řádek:
\usepackage[T1]{fontenc}

A už zbývá jen jeden důležitý krok: LaTeX se musí nějak dozvědět, v jakém kódování je váš dokument. Angličany to nezajímá, ti mají svoje ASCII, ale my potřebujeme nějak zadávat české znaky. K tomu požíváme různě kódované soubory: csTUG se ve svém csLaTeXu stále drží DOSového kódování, ale já to již považuji za archaizmus. Naštěstí existuje řešení; použijte balíček "inputenc" se specifikací vstupního kódování, tedy např. pro Windows:
\usepackage[cp1250]{inputenc}
Všechna dostupná kódování naleznete v dokumentaci tohoto balíčku.

Co zbývá dodělat?

Balíček "babel" neobsahuje bohužel příkazy na sazbu českých uvozovek a anglické nevypadají v českých textech dobře. Co s tím? Napíšeme si vlastní příkaz. Protože už používáme T1 fonty, můžeme využít toho, že tam už jsou přímo znaky na české uvozovky a definovat si příkaz "\uv" takto (nejlépe v hlavičce dokumentu):
\newcommand\uv[1]{\quotedblbase #1\textquotedblleft}%
Potom už můžete sázet text uvozovkách pomocí tohoto příkazu:
A \uv{tato tři slova} by byla v uvozovkách, kdyby to bylo v LaTeXu

Nelíbí se vám, že musíte používat takovýto příkaz, když máte na klávesnici znak " pro uvozovky? Upřímně řečeno, mně se to také nelíbilo, takže tu mám i řešení pro vás. Do hlavičky dejte místo příkazu \uv (nebo i navíc, to se nevylučuje) tyto řádky:
\catcode`\"=\active
\def"{\bgroup \quotedblbase \def"{\textquotedblleft \egroup}}%
Vysvětlení by bylo sice trochu složité, ale teď stačí, že to funguje. Jen to nepoužívejte současně s německým babelem, protože ten používá " k sazbě přehlásek. Jak se to používá? Takto:
A "tato tři slova" by byla v uvozovkách, kdyby to bylo v LaTeXu

Ještě je potřeba upozornit, že tento příkaz funguje tak, že první uvozovky budou dole, druhé nahoře, třetí dole, ... Pokud byste někde zapomněli dát koncové uvozovky, budou od tohoto místa všechny naopak a na konci vám LaTeX vynadá, že končíte uvnitř skupiny. Poslední známou nevýhodou je, že tento příkaz je potřeba chránit příkazem "\protect", pokud jsou uvozovky např. v nadpisu (pokud zapomenete, tak LaTeX bez varování skončí a v logu najdete informaci, že došlo k přetečení paměti). Příklad:
\chapter{Pohádka \protect"O perníkové chaloupce\protect"}

LaTeX a PDF

Existuje spousta možností, jak "dostat" výstup z LaTeXu do PDF. Dvě nejběžnější jsou:

• Pomocí programu "latex" vytvořit "dvi", z něj pomocí "dvips" udělat postscript "ps" a ten přechroupat pomocí "ps2pdf" do PDF.
• Použít na zdrojový soubor program pdfLaTeX, který vytvoří přímo PDF-ko.

Každá z těchto metod má své výhody i nevýhody, které tu nebudu podrobně rozepisovat. Co je však podstatné je to, že "díky" našim úpravám pro četinu, konkrétně kvůli použití "T1" kódovaným fontům se použijí v obou případech tzv. EC fonty, které nejsou k dispozici v postscriptové podobě (tedy vektorově), ale jen v podobě bitmapové. Výsledkem je, že PDF-ko sice lze vytisknout, ale díky aliasingu ho prakticky nejde na obrazovce přečíst. Navíc jsou fonty narastrovány do určitého rozslišení, takže je nelze zvětšovat.

Řešením je použití PostScriptového fontu. Několik základních je uvedeno v dokumentu "psnfss.dvi", který je součástí LaTeXu. Já doporučuji použití balíčku "ae", který udělá vše potřebné, abyste mohli použít vektorové fonty, které však vypadají stejně jako původní Knuthovy. Pokud si to chcete vyzkoušet, tak si zkuste různými cestami zpracovat tento dokument.

A co je tu ještě?

V adresáři documents jsou zajímavé dokumenty k TeXu a LaTeXu. Pro začátečníky je určen stručný návod "lshort".

Poslední změna: